Prsty ve větru 2

PODPOŘTE AUTORA I PROJEKT Kostějův svět jakoukoli částkou.

číslo účtu Unicredit bank 1174457013/2700

IBAN: CZ20 2700 0000 0011 7445 7005

Stav konta: 1000

__________________________________________________

Prsty ve větru 1

Dívka na voze se schovala za podsadou vozu. Žena seskočila na zem a jen moment se dívala na svého muže. Ano, byl to její muž. 

Žena si ke svému muži klekla a hladila krví zbrocené vlasy. Jakoby nevnímala pláč svého syna a tiché modlitby dívky schované ve voze.

„Ervíne, Ervíne jsi hlupák. Proč jsi mi to udělal. Už nemáme nic a ten prázdný vůz nás už do Wasilevky neodveze. Domů, víš, já nevím co tam budu dělat bez tebe.“ Pak se jen sklonila k mrtvole a tiše se modlila.

Chlapec na voze neustále plakal, ale žena ho nevnímá. Z vozu sbírá krumpáč a lopatu a stoupá si kousek od svého muže. Žena mu začíná kopat hrob. Nikdo to nevnímá. Vozy kolem projíždějí beze slova. Neštěstí třicetileté ženy nikoho nezajímá.

Nikdo nevěděl, že její poklady jsou na voze. Z pěti dětí zbyly jen poslední dvě. Žena rezignovaně, ale naprosto cíleně pracovala. Budovala místo posledního odpočinku pro svého muže. Už takhle pohřbívala své děti. Pohřbívala je tajně, aby to nikdo nevěděl. Své těhotenství nejdříve netajila, ale u třetího dítěte nastal zlom! Tehdy byla v táboře německého vojska a kazatel nebyl po ruce.

Žena při práci tiše přemýšlela. Její myšlenky se vracely ke všem třem pohřbům mrtvých dětí.

Seděla tehdy na zápraží domu kousek od Žitomíru. Nafouklé břicho bylo po porodu celé bolavé. Nikdo by nepochopí ženu, která přivede na svět mrtvé dítě. Ten pocit zrady a bolesti nikdy nezapomene.

První dítě bylo její mrtvé dítě. Vzpomínala, že ji Ervín v podnapilosti udeřil nešetrně do břicha, ale dítě se přece ještě hýbalo. Alespoň si to myslela, věřila tomu!

Porodila v pokoji plném sudiček a švitořivých žen. Jen smích se vytratil. Marie, která rodila s mladou maminkou se v prvním momentu lekla, ale Olga už brečela. Věděla, že porod se nepovedl a pod srdcem nosila mrtvé dítě.

Mrtvé. Snad tisíckrát si tohle slovo opakovala. Kazatel jen tiše požehnal miminku na cestu nahoru a pak v tichosti odkráčel. Byl tam zbytečné! I když byla místnost plná žen, nikdo nemluvil. Jen Marie umývala vyčerpanou mladou maminku dítěte.

Pak si opláchla ruce a tiše prohlásila.“Buď silná. Bůh si malého vzal a neboj přijde čas, kdy budeme mít všichni tady radost.“

Olga políbila Marii ruku.

„Já vím, ale nechci tady dnes být sama, matko.“ Říkala tak Marii od dětství. Vždycky, když přišel domů tatínek, běžela se schovat ke své kmotře. Otec byl přísný, přesto na něj Olga ráda vzpomínala.

„Valentina tady zůstane a bude s tebou. Hlavně děvče, hlavu vzhůru.“ Marie myslela svá slova vážně, ale lehce se na Olgu usmála. Byla to tísnivá situace. Mrtvé dítě už ženy odnesly do předsíně, ale Olga si ho přála ještě vidět.

Plakala, ale Marie se zatvářila najednou přísně a tiše rozhodla, že ne.

„Olgo, miláčku. Nemusíš ho vidět. My ho s naším kazatelem zaopatříme. Uvidíš, bude to tak lepší!“

Olga na sobě nenechávala na sobě bolest znát, ale bylo jí jako by se jí někdo přehraboval v jejích vnitřnostech a hlavně. Neví co Ervín.

Chlapec se jmenuje Leon, Ľoňka jednoduše. Ľoňka na voze přestal plakat a jeho sestra se zvědavostí pozorovala svou matku. Ona byla druhé dítě. Vymazlená Saša se nerodila rok po, prvním neúspěšném porodu. Olga ji zahrnovala láskou, ale i důvěrou.

Olga u vozu pomalu čistila hrob a na lopatě cítila, že hlouběji než na výšku lopaty se prostě nedostane. Zem byla pořádně zmrzlá. Snad to bude stačit. Olga chtěla svého nehodného manžela pohřbít hluboko.

Byl to pijan a to je prokletí rodu. Často chodil domů opilý, ale nebýval zlý jen si po návratu z knajpy neuměl Olgy všímat. Přišel, beze slova zalezl do ložnice a nikdo ho ten den už neviděl Byl jako ganerál, který obhlíží vojsko, ale vojáky nevnímá.

Ráno po pohřbu prvního syna, Olga hodně brečela do peřin. Erwín vedle tiše oddychoval a ona se bála pohnout. Jako kdyby celý svět lavíroval na ostří nože a ten nůž probíhal postelí přesně uprostřed. Erwín nic nevnímal. On býval prostě jen spása pro mladou s čipernou Olgu. Když se smála byl šťastný!

Proč Erwín pil. To ani on sám netuší. Všechno se mu dařilo. Hospodářství bylo díky Olze ve výborném stavu a on dělal doma jen ty těžší práce. Malá Saška pak za ním pobíhala a křičela na tatínka vesele a rozpustile:

„Папа, візьми мене за ванну. (Tatínku, vezmi mě na koupání.)“ volala ukrajinsky a pobíhala kolem otce. Ten si sáhl za opasek pro bič a svižným pohybem ruky uklidňoval rozdováděné koně. Nikdy by Sašce neublížil.

Vždyť byla vymazlené dítě pro Oba rodiče.

Pokračování 3. díl

PODPOŘTE AUTORA I PROJEKT Kostějův svět jakoukoli částkou.

číslo účtu Unicredit bank 1174457013/2700

IBAN: CZ20 2700 0000 0011 7445 7005

Stav konta: 1000

__________________________________________________

Autor: Radek

Jsem na už hezkých pár let. Psal jsem, natáčel reportáže a hlavně jsem žil. Byl jsem a jsem všude a rád. Kostějův svět je můj osobní web. Nemám žádné ambice. Mám jen chuť psát a dělit se o pocity, myšlenky i příběhy, které jsem ve svém životě potkal nebo mi brnkly o nos.

2 komentáře u „Prsty ve větru 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *