Archiv štítku: Poláci

Prsty ve větru I

PODPOŘTE AUTORA I PROJEKT Kostějův svět jakoukoli částkou.

číslo účtu Unicredit bank 1174457013/2700

IBAN: CZ20 2700 0000 0011 7445 7005

Stav konta: 1000

__________________________________________________

Fingers in the wind – I

Je zima roku 1944 a všude kolem zmateně poletuje drsný severák a kolony koní s vozy se míjejí. Vozy jedou všemi směry a na neviditelné křižovatce snad ani neznají správnou cestu, ale jen beze slova jednou . Jeden z vozů stojí a u něj jsou vojáci v potrhaných uniformách. Řvou cosi směrem k vozu. Vypadá to, že jim osádka vůbec nerozumí, napětí ve vzduchu stoupá.

Odněkud se vynoří pláč dítěte, který nikdo nevnímá. Bude tady vraždit strach?

W dół od bękartowego samochodu (dolu bastarde z toho vozu),“ nikdo na voze nerozumí, ale muž sedící na kozlíku ukazuje sám na sebe. Sám sebe odsuzuje! Tiše se rozhlédl po vojácích a rukou hladí ženu. Sestupuje z kozlíku, kde zůstala a asi dvanáctiletá dívka. Obě se drží v něžně zoufalém obětí.

Bylo všude kolem podivné ticho, které prořezávají jen příkazy mužů se zbraněmi. Zdálky jsou slyšet výstřely ze samopalu. Kdesi blíž někdo hraje na harmoniku. Stejně je všude kolem jen takové tísnivé ticho.

A ta suka też. Te niemieckie świnie nie przejmują się zbytnio i nie robią tego…(A ta fena taky! Ty německá svině…)“, muž stojící nejblíže kozlíku rýpal zbraní pod sukni sedící ženě. Ta se naklonila k dívce a tiše zašeptala:“Бог з нами, я в минуле. (Bůh s námi, jsem zpátky v okamžiku)“ Sestoupila z kozlíku a popruhy přehodila přes opěradlo na kozlíku .

Muž už klečel pod kozlíkem, dostával rány pažbou do hlavy, ale pokaždé se zvedl a dával si ruce za hlavu.

Kurvy zasraný, co chcete. Už jste nám všechno ukradli.“ Křičí na muže okolo. Ti zvedají zbraně mířící teď jen na jeden cíl. Soustředěně na svou oběť míří.

On řekl, kurvy, že jsme kurvy! My kurvy a to já beru osobně… Dost si mě nasral… Opravdu dost.“ Jeden z mužů udeřil otce rodiny do obličeje a ještě než se stačil zvednout z bláta, sedl si na něj a pažbou ho mlátí do krvácejícího obličeje. Krvavá pažba zlomila pravou očnici a otcova tvář padla do bláta, kde čůrek špinavé červené vody tvoří jezírko.

Polák pak samopal odložil a mlátil do otce pěstí. Rány dopadaly na hruď, krk i obličej.Bylo vidět a slyšet, jak zuby praskají a hlava se už z bláta nezvedá, jen se noří hlouběji a krvavé jezírko otci vtéká do rozbitých úst. Voják se pomalu zvedá, ale jen proto, aby si sáhl za záda a vytáhl německého lugera, který bylo to jediné, co ještě nebylo od krvavé špíny.

Všechno kolem byl bylo špinavé a najednou i divoce se zmítající. Zbývající vojáci vtrhli na vůz a prohlížejí rozházené věci. Něco z vozu vyhazují na zem a najednou mezi věcmi nachází malého chlapce, který má špinavý obličej a pláče.

Máme dalšího,“ řve voják z vozu. A pažbou posílá asi osmiletého chlapce do bezvědomí. Jeho hlava dopadá na zbytek plachty a krvácí.

Další dva vojáci míří ke koni, kterého odpoutají od postrojů a koně odvádí někam mimo rušnou křižovatku.

Scéna u vozu je dynamicky tichá.

Polák s lugerem zatlačí obličej otce do bahna a najednou prostorem třeskne výstřel a bláto kolem se zbarví do ruda. Bílé části kostí z hlavy otce poletují kolem.

Ženě stojící u kozlíku se zakalí pohled, ruce vylétnou k obličeji a z hrdla vytryskne zadušený výkřik. Děvče na voze odvrací pohled a pláče, druhou rukou hledá svého bratra. Ten leží na voze v bezvědomí a s krvácející ranou nad obočím.. Plachta kryjící vůz poletuje všude kolem.

Vojáci stojící u vozu se na chvilku otočí k ženě, která už klečí v blátě.

Děvka, teď si užiješ s těma svýma parchantama.“ zasmál se nejvyšší z vojáků. Zbraně se sklonily k zemi, vojáci se otáčí a odchází.

Žena si rukami překrývá bolestí stažený obličej.

Pokračování Prsty ve větru 2

PODPOŘTE AUTORA I PROJEKT Kostějův svět jakoukoli částkou.

číslo účtu Unicredit bank 1174457013/2700

IBAN: CZ20 2700 0000 0011 7445 7005

Stav konta: 1000

__________________________________________________