Přichází… Ano, tiše a bez pohybu čekám. Přijde a nebo zůstanu sám. Netuším, co je a mělo by být správně… Pochybnosti jsou všudypřítomné a pokora mne sráží na kolena. Už neumím plakat. Čas mi slzy krade každým dnem a já je nechám unikat tichem i tmou. Nehledám spásu. I na ni je už pozdě. Nemohu, […]

Continue Reading →