Pábitel za dvě pětky

PODPOŘTE AUTORA I PROJEKT Kostějův svět jakoukoli částkou.

číslo účtu Unicredit bank 1174457013/2700

IBAN: CZ20 2700 0000 0011 7445 7005

BIC: BA CX CZ PP

Stav účtu: 2 100 Kč (to já kvůli finančnímu úřadu)

Investováno: 2 100 Kč

Pořád mi koukal do talíře a na půllitr a po sto padesáti pohledech jsem mu objednal porci moravského vrabce. Na znamení, že další somrování nemá smysl, jsem vytáhl poslední vydání Balzacových Ztracených iluzí.

„Díky, vrabce mám rád. Vidím, že si intelektuál. Ty já mám rád! Intelektuál je vlastně romantik. Takovej vzdělanej romantik. Švára byl inťouš. Dělal koncipienta v advokátní kanceláři a pak jednou na firemní chlastačce přefiknul šéf jeho manželku. Pepa se děsně nasral a rozmlátil mu flaškou hlavu. Flaška vydržela, ale hlava advokáta ne. A vidíš, z inťouše byl najednou basman.“

Zachechtal se smíchem zvoníka od Matky Boží a zdlábl další kolečko knedlíku.

Balzacova pointa ztrácela pomalounku náboj.

„Svět je zkurvený místo pro inťouše. Vypadáte, že víte víc, ale dostáváte přes držku na každým kroku. Víš, co ti řeknu? Celej život je jen a jen o šukačce, fakt, věř mi!“

Rozesmál jsem se a objednal mu pivo.

„No fakt, hele, ženský, když nevěděj, vo čem to jako je, tak spěchaj pod čepec, ale jak poznaj, že pták občas jen tak sedí na hnízdě, tak zvednou krovky a jdou se roztáhnout jinam. Jó, Gabika z Maďarska, ta, co tu dělá, by mohla vyprávět. Osumkrát vdaná a vždycky, když poznala, že manžílek je vlastně na hovno, tak mu nasadila parohy a bylo po manželství. Hele a to není blbá,má dokonce maturu pro průvodkyně. Fakt!“

Lupl jsem pohledem na statnou padesátnici a v duchu přemýšlel nad jejím vampírovstvím.

„Hele, prostě to ber jako fakt. Lidi chtějí tak moc šukat, až zkomplikujou život všem okolo. Nejdřív rodiče, pak děti, soudy, úředníci a nakonec sami sobě. Znal jsem jednoho blba z Libně, Kája se jmenoval. Tak moc miloval nějakou Vondruškovou z Holešovic. Starým opravil celej barák, postavil novej, mladá se k němu nastěhovala, porodila mu tři děti, a když jim jednou prdnul odpad, tak byl lásky konec. Instalatér přišel, na odpad se vysral, opravil bejvalou Vondruškovou a když přišel Karel domů, tak měl věci v garáži. Stará mu řekla, že když se sbalí a vypadne, tak dostane klíče od jejich žigulíka. A víš co, Karel se sbalil a vypadl. Soud to skoncoval na druhý stání pro nepřekonatelný odpor manželky a neplnění manželských povinností ze strany manžela. Představ si, ten debil se vzdal celýho majetku a dneska bydlí na ubytovně. Taky inťouš, dělá v autoservisu na Kolbence, vypisuje tam papíry.“

Významně zvedl obočí a zatvářil se strašně vážně. Vzal do dlaní talíř a objednal si nášup.

Trošku mě to zamrazilo. Karla jsem znal. Bylo pravdu kliďas, ale pranic jsem netušil o jeho osudu.

„Vždyť ti říkám, kdyby ten blb místo práce pořádně vyprášil starý kožich, mohl by mít klid do dneška. Jenže zkurvenej svět je jen a jen o sexu. Ženský to chtěj, ale nechaj se ukecávat a mužský ukecávaj, a pak jsou překvapený, když se jim to povede! To znám nějakýho Pepu z Modřan, ten se furt navážel do ženských, až jednou na nějakým tahu rozpálil jednu rozvedenou tak, že ji musel znásilnit na autě pod lampou. Vona se pak od něj nehla ani na krok. Nastěhoval si ji do bytu, ale druhej den po veselým stěhování ta nymfomanka přišla na to, že Pepa je schopnej jen občas, a tak se rozčílila, že ho přetáhla válečkem na nudle. Pepa má dneska platinovu místo kosti na spánku a plnej invalidní důchod, protože zblbnul.“

Páratkem si zavrtal do už tak prořídlé zubní zásoby v ústech.

„Zblbnul, protože ji furt miloval a chodil za ní jako pejsek. Až jednou si ho podal její šamstr, kterej mu urovnal varlata tak, že už je nepotřeboval. No, aspoň mu zůstal ten důchod.“

Opravdu smutný osud modřanského gigola mně donutil definitivně zavřít knihu a schovat ji do tašky. Můj host, teď už totiž byl mým hostem, si objednal další kousek a pokračoval v kouzelném vyprávění.

„Von sem chodil i jeden básník. Pořád četl, jako ty, a zamiloval se do nějaký missky. Láska jako trám. Ten kluk běhal s pugétem každej den pod balkón a představ si, že jednou ho pustila dovnitř. Vlítnul tam na něj táta a svatba měla být za čtrnáct dní. Jenže mladá najednou nikde! Byla v nemocnici a protože tady hospodskej dělával na Bulovce zřízence, tak se sem doneslo, že mladá leží na kožním! Básník se tu opíjel zoufalstvím a najednou sem vlítnul fotr tý mladý a srovnal básníkovi fasádu takovým způsobem, že mladej dneska dělá tiskovýho mluvčího u skinheadů. Prdel ovšem je, že mladá, když se vyléčila, tak fotříkovi proflákla, že potkala na mejdle nějakýho Abdula a byla z toho láska na jednu noc a kapela jak vyšitá!“

Možná si dělal srandu, ale než jsem se stačil nadechnout k reakci, tak mi poklepal špinavou rukou na předloktí.

„Ti řikám, svět je dneska jedna veliká soulož. Každej s každým a jedinej, kdo je svobodnej, je našinec. Starou jsem místo vykopnutí zakopal, prodal jsem byt a žiju na zahrádce. Úplnej klid, věř mi. Vy inťoši, to fakt na světě máte děsně těžký!“

Usmál jsem a v duchu jsem přísahal, že už nikdy nepůjdu na utopence s knížkou v ruce!

„Hele, nemáš dvě pětky vole?“