Tiše se usmála a zadívala se na mě svým andělským pohledem. „Měl bys dbát na své zdraví, miláčku.“ Neměl jsem chuť na cokoliv dbát. Šéf mě iritoval, práce mě srala a doma jsem měl typický chaos. Už pár týdnů jsem přemýšlel o dovolené a otázky na svůj jídelníček jsem považoval za zbytečnost.
„Dáš
si večeři
– například
pečené
brambory s tvarohem a pažitkou?
Chtěla
bych tě
nějak
potěšit,
aby ses nemusel ještě
zabývat večeří,
když
máš
toho tak moc.“
Ona se nezastaví, usmál jsem se a pohladil ji
na zádech.
„Nic nevymýšlej.
Dám si tebe, lásko.“
„Ten recept určitě
existuje, už
jsem to kdysi jedla. Já si ho najdu, když
budeš
chtít. Bylo to dobré a zdravé. A já MUSÍM experimentovat, copak
mě
neznáš?“
Ano,
musí experimentovat, znám ji, ale já měl
chuť
se milovat, povídat si, žvatlat.
„Víš
co, nemám chuť
na večeři.“
Úsměv
jí zmrznul na rtech. Sára se postavila a začala
chystat jídlo. Brambory se jí míhaly v rukou tak obratně,
až
jsem zapomněl
na pracovní vypětí
a stres. Plotna se rozzářila
a miláček
skákal kolem jako sprinter na stometrové trati. Jak já jsem
nesnášel
vaření!
„Víš,
lásko, musíš
jíst zdravě
a své pochybné nezdravé chutě
změníš,
to je věc
postoje a sugesce. Nenáviděla
jsem špenát,
a když
jsem zjistila, že
je dietní a zdravý, vsugerovala jsem si, že
ho mám ráda, a od té doby ho miluji. Když
jsem byla malá, moje chuťové
buňky
trpěly
a braly ho jako trest.“
Zrovna mi probíhala hlavou návštěva
v erotickém obchodě,
kde jsme vybírali dárek pro Pavla k narozeninám. Šedá
kůra
mozková byla asi přetížená
hormonálním šokem.
„Lásko,
ale já bych se raději
s tebou pomiloval.“
Usmála se a krájela pažitku.
„Když
budeš
chtít zdravé jídlo, začne
ti chutnat, protože
ono samo o sobě
je dobré, to jen my jsme zdegenerovaní,“ usadila mě
další
průpovídkou.
Přemýšlel
jsem, proč
vybrala Pavlovi zrovna lubrikační
gel. Podle prodavačky
to byl ten nejlepší
a můj
miláček
se znalecky usmál. Až
příliš
znalecky a mě
ta vzpomínka vrhala do spirály vnitřních
pochybností.
„Hele, proč
jsi Pavlovi vybrala lubrikační
gel Extáze?“ vypadlo ze mě.
„Ani
nevím, znám ho. A ty chceš
jíst zdravě,
protože
chceš
být zdravý, teda já chci, abys byl zdravý, a ty mi musíš
vyhovět,
protože
to není nic špatného,
co po tobě
chci.“
Že
bych chtěl
být zdravý jsem nevěděl,
ale věděl
jsem, že
já Extázi neznal a s miláčkem
už
jsem pět
let a vlastně
nás ani nenapadlo pátrat po lubrikačních
gelech.
„Odkud ty znáš
lubrikační
gel, lásko, a zdravý být nechci, chci být nemocný a chci, abys o
mě
pečovala.“
„Proč
bys měl
být nemocný, když
můžeš
být zdravý? A nesprávnou výživou
nepomáháš
svému zdravotnímu stavu.“
Něco
tají. Vzrušení
mě
pomalounku přecházelo
a stín pochybností začal
vládnout večerní
atmosférou.
„Když
mi neřekneš,
odkud znáš
ten lubrikační
gel, tak chci být NEMOCNÝ!“ Cítil jsem se ďábelsky
mazaný. To byla lest. Sára musí prohrát, na tohle odpověď
nenajde.
Miláček
si v klidu vzal v ledničce
tvaroh a začal
ho ochucovat a míchat s pažitkou.
„Já
vím, že
chceš
být nemocný, ale to je chorobný, nesprávný postoj, a ten musíš
změnit.
Já chci zdravého, to je přirozenější
než
chtít nemocného, než
Ty chuťové
buňky
to nebude bolet, jen možná
tvoji hlavu, ale to jen do doby, než
změníš
svůj
postoj. Náhodou je radost přecházet
na zdravou výživu,
protože
to tělu
prospívá, a to se dokáže
radovat, a když
ho dokážeš
poslouchat, můžeš
se radovat s ním. Když
se nacpáváš
jedy, tělo
se zlobí, a pak to odnáší
psychika.“
Ona mě
vygumovala, úplně
vygumovala. To můj
miláček
umí. Tak jinak. Schoval jsem se jí za zády a čekal
na příležitost,
kdy se bude věnovat
hňácání
uvařených
brambor s pažitkou
a tvarohem.
„BÁÁÁF!“ zařval
jsem a chytil ji do náruče.
„Tak
ty mi neřekneš,
odkud znáš
ten lubrikační
gel?“ mačkal
jsem ji v náručí
a líbal. Smála se a hrozila mi lžící
zamazanou od tvarohu.
„Miláčku,
nech mě
to dodělat,
chci, abys to měl
čerstvé.
Víš
co, jdi se vykoupat, uděláme
si hezký večer.“
Rezignoval
jsem a mlčky
jsem odcupital do koupelny. Vodu jsem si napustil horkou a tiše
relaxoval ve vaně.
Pak mě
napadlo, že
Sára znala až
moc dobře
sortiment v tom obchodě.
Vždyť
hned chtěla
zrovna tu značku.
Prodavačka
se spiklenecky usmála a podala krabičku
zpod pultu. Divné, byli jsme tam se Sárou poprvé.
Jen jsem se
uvelebil do sedačky,
tak mi Sára naservírovala brambory s tvarohem a pažitkou.
Hodně
jsem si dochutil zdravou kuchyni pepřem
a solí a nepřítomně
to do sebe cpal.
„Tak co říkáš,
lásko. Vynikající, co! A budeme pokračovat
brambory s cibulkou a česnekem,
pak začneme
s brokolicí, květákem,
špenátem.
Víš,
já chci, abys měl
aktivní a zdravé spermie,“ usmála se.
„Nemám chuť
na brokolici a spermie mám aktivní až
běda.“
Přivinula
se a políbila mě
na krk.
„Ale no tak, ty můj
samečku.
Zdravá výživa
ti neublíží.
Potřebuješ
energii a spermie jsou mršky,
víš,
a já tě
chci mít zdravého.“
„Ale já nechci bejt zdravej, chci bejt
nemocnej a děsně,
chápeš!
Nechci dlabat brokolici, chci špek
a vepřo
knedlo zelo a taky chci vědět,
odkud znáš
ten lubrikační
gel, co jsme kupovali pro Pavla!“
Hranice škádlení
byla definitivně
překročena
a nastala fáze likvidační.
„Tak
odtud vítr fouká. Pavle, už
mě
opravdu nebaví čekat
na otěhotnění
tolik let. Biologické hodiny tikají! Jsem v nejlepším
věku
a chci mít taky někdy
dítě,
malinké, drobné, sladké, chápeš!
Jsem ženská!“
tvářila
se hodně
rozčileně.
„Sáro,
chápu, ale nerozumím, jak souvisí brokolice, dítě
a lubrikační
gel pro Pavla!“
Zamrkala očkama
a zatvářila
se jako andílek.
„Víš,
kdybychom nemohli mít děti,
tak bych si musela nechat zmrazit vajíčka
a ty spermie. Víš,
lásko, já jsem už
stará.“
Krev ve spáncích mi začínala
bušit
jako hokejistovi při
nájezdu na branku.
„Sáro, co to meleš
o vajíčkách.
Já nechci brambory s tvarohem a brokolici, jen mě
zajímá, odkud znáš
lubrikační
gel Extáze?“
Mlčela
a tvářila
se uraženě.
„Když
na mě
budeš
křičet,
tak ti nedám.“
Na psacím stole si pustila počítač.
„A
víš,
co je nejhorší?
No, že
než
děťátko
vyroste, budu stará a neužiju
si vnoučata,“
prohlásila do ticha.
Jasně,
brambory s tvarohem, žárlím
zbytečně,
a zase přijde
s dítětem!
Biologický hodiny! Hm. Možná
jsem přestřelil,
možná
jsem na ni moc tlačil,
možná
jsem byl moc drsný. Vždyť
je to můj
miláček,
a dítě
– nic proti němu
nemám. Naopak. Docela mě
zajímá vzrušující
těhotenský
sex. Vlastně
se docela těším
a lubrikační
gel mě
vůbec
nezajímá. Raději
mě
nezajímá…
Zamrkala
jako Bárbína z výlohy a usmála se. Pak mě
nadšeně
objala a políbila na tvář.
„Víš,
že
máš
zítra svátek?“
Sáhla do šuplíku, vytáhla opentlený balíček a podala mi ho.
Rezignovaně jsem rozvázal mašli, rozbalil šílený fialový papír a zíral na malou krabičku s elegantně vyvedeným nápisem Extáze a malinkými písmenky pod tím: lubrikační gel.