Možná si myslíš, že jsem bytostný romantik, který věří jen v lásku. Ano, jsem bytostný romantik a lásku nechám, ať mne přesvědčí sama. Já jen urovnávám podmínky, vyrovnávám bagrem povrch a pak budu čekám na to, co láska sama postaví.
Každý vztah je složitý, ale upřímnost a čistota jsou zárukou kvality.
Já tě a tvou přítomnost prožívám a cítím, kdy láska začíná i kdy láska končí. V našem případě je to opravdu složité. Dva bytostní tuláci, oba dva máme problémy s alkoholem a oba dva si projdeme léčením. Tedy pokud se štěstím léčbu dokončím. To víš mám už šest bodů a vypadám jako nenapravitelný kverulant. A samozřejmě musíš ještě i ty nějakou léčbu nastoupit. Věřím, že ji nejen nastoupíš, ale i dokončíš. Podmínky máme dnes opravdu mizerné, oba dva bojujeme se stejným nepřítelem a oba dva si procházíme krizí sebevědomí i krizí naprosto nových emocí.
Já sice podléhám něžným úkazům lásky, ale neumím tě sbalit, jako housky na krámě a obluzovat tě podivnými sliby. Vím a umím jen jedno – tedy projít s tebou bouřlivým počasím a bez ohledu na hromy, blesky, prožít s tebou smysluplný čas, který je vymezený naší touhou. Je to komplikované, ale jde to.
Zavři oči a nech mne ať hladím i skrytá místa. Ucítíš podivný klid i tajemné vzrušení a to je Zuzko láska. Taková, která má smysl pro nás oba. Vím, že dokážeme žít vedle sebe, respektovat se, milovat se… pohádat se a přesto k sobě najdeme cestu. Mám rád tvůj klid i úsměv. Když se na mne podíváš, usměješ se a zamrkáš očima, tak jsem ztracený a zoufale už nechci být sám.
Výchozí podmínky máme stejné. Nicméně já vnímám, že oba máme za sebou komplikované vztahy i komplikované životy. Oba jsme zranění minulostí a oba se s tím musíme vypořádat. Na cestě nebude rozhodovat o naší budoucnosti okolí, ale rozhodovat budeme my. Vlastně ty, protože já jsem submisivní LEV. Vidíš a jsi stejné znamení jako má matka a to byla panovačná PANNA. Myslím, že ty mi každé své rozhodnutí vysvětlíš. Mno, je to pár dní, kdy jsem tě už nechtěl vidět. Byl jsem zmatený, raněný a sám.
Pro mne je důležitá důvěra a cit. Doufám, že to máš stejné. Také jsem si nevybral vztah v situaci, kdy se léčím a slyším negativní ohlasy, abych se citově neangažoval. Rozumím těm hlasům, rozumím skeptikům, kteří vynáší soudy bez průzkumu terénu. Na druhou stranu je dost lásek, které tady vznikají a nejde ty vztahy jednoduše odsoudit. A víš co jim na ty hlasy a soudy řeknu: „Kdyby jste ji (myslím tebe) znali, pak pochopíte…! Ztratil jsem v minulosti hodně krve, ale všechny rány jsem si sám sešil, všechny jsou zacelené a já jsem tak otevřený nové lásce. Klidně projdu se svou průvodkyní tu nejdivočejší cestu, kterou nám osud připraví. „
Já se nebojím. Srdce rozhodlo za mne a já musím jít tou cestou, která připomíná horský výstup na osmitisícovku. Ano, vím, že ten souboj budu svádět i s tebou samotnou, s tvým strachem, který cítíš uvnitř. Často na něj myslím a víš proč. Je to jasné, já cítím ten strach podobně. Ano, pokud máš strachy a nezacelené rány, pak je dokážu vyléčit. Nejsem sice ranhojič, jsem jen obyčejný chlap plný citu, ale do boje s tvými větrnými mlýny jdu s hlavou nahoře.
Víš lásko, a promiň, že tě tak oslovuji. Cítím to tak a nechci se schovávat za formality, jsem prostě otevřený a vždy se k tobě budu chovat zamilovaně. Až se přestanu tak chovat, budu už mrtvý. Víš lásko, já nejsem hazardér, ale v našem případě neudržím své emoce. Neumím žít pragmaticky, nemám spočítané plusy a mínusy. Víš lásko, já vím jen, že jsem se zamiloval a není to poblouznění. Nejsou to rozdivočelé emoce. Dáváš mi smysl a proto budu bojovat až do konce.
Ano, vidím tě s dlouhým oštěpem stojící na bitevním poli. Vidím své znavené tělo i ránu v boku, ale budu ještě dýchat. Pak je jen na tobě, jestli mne necháš krvácet a zmizíš a nebo se ke mně skloníš a dáš mému životu smysl.
Chceš pokračování? Tedy chcete pokračování? Pokud ano, tak dejte souhlas do komentáře.
Děkuji
