Spal jsem dobře. Zase se mi zdály živé sny. Mám to jako televizní seriál. Stejné postavy, stejné kulisy jen jiný děj. Opět jsem létal nad krajinou.
Čekám na 10:00. To mám volat kvůli práci. Doufám, vlastně se i modlím. Můj rozpočet potřebuje injekci a já potřebuji mezi lidi. Můj pokoj v DPS se stává pevností, kam nikoho nepustím.
Problém pro mne je vyjít kamkoli ven. Musím vše naplánovat a to i zvednutí se z postele s návštěvu sousedky.
Včera mi psal jakýsi Karel, že píše knihu ok svém léčení závislosti na alkoholu.
Možná mu něco pošlu, ale když jsem mu poslal ukázku textů, už se neozval. Uvidíme.
Včera mne M. chtěla vytáhnout z pevnosti mezi lidi. Odmítl jsem. Na kontě mám minus 9 Kč a s tím se nedá platit v restauraci.
Nemám deprese, spíš bojují se spánkem a únavou. Nic nedělám a jsem unavený. Zvláštní…
